Větroň L-213A Inteco - stavba

Akrobatický větroň, maketa v měřítku 1:5.

 

 

Kompozitový drak od Vojtěcha Valenty, trup kevlar (kvůli 2,4 GHz řízení), křídlo a výškovka celouhlík.

Stavba má několik technicky zajímavých detailů...

Jako pohonnou jednotku jsem zvolil motor Hyperion Z4022-16, 504 kV a šestičlánek LiPol, regulátor HobbyWing 50A.

 

S výhodou použiju seriově spojené dvě baterie 3s 2200 mAh, které používám i do jiných modelů a je to pro mě univerzální baterie.

 

Předběžným výpočtem mi vyšlo, že serva výškovky a směrovky mohou být obě přímo v ocasu, budou vyvážena motorem v dlouhém čumáku.

Trup (kevlar, kvůli 2,4 GHz řízení) nemá ve špičce přesně kruhový tvar. Proto jsem po odříznutí špičky vlepil duralový kroužek, 2 x 4 x 40mm. Jednak se tím zpevní špička, a jednak se trup srovnal do přesného kruhu, ve špičce je průměr 38mm, tedy přesně pro kužel, který je určený pro vrtuli 13 x 6,5" (buď Aeronaut nebo RFM):


Duralová motorová přepážka je ručně vypiplaná do vejčitého tvaru podle trupu. Na ní je upevněný motor Hyperion 4022 - ten má průměr 50mm, ale do bachratého trupu se v pohodě vejde. Protože je motor utopený dost vzadu v trupu, vyrobil jsem vyrobil delší hřídelku (100mm) z válcového kaleného kolíku 6mm, DIN6325.

Vyosení motoru jsem zvolil 3° dolů a 1,4° doprava. Vyrobil jsem si z kousku Depronu šablonu, dle funkce tangens jsem si spočítal kudy v šabloně bude procházet závitová tyč M8, přišroubovaná do středu motorové přepážky. Takto vyosenou přepážku jsem zalepil do trupu lepidlem Uhu Endfest 300 s mikrobalony a z obou stran jsem udělal koutové spoje:


Serva v ocasu: směrovka Turnigy 778MG a výškovka MKS DS-6125H.

VÝŠKOVKA:
Obě poloviny výškovky jsou spojené ocelovým drátem s kuličkou pro kulový kloub. V kýlovce jsou vypilované oblé výřezy pro tento drát, servo výškovky (MKS 6125H) je v kýlovce nasvislo a tahá přes krátké táhlo s kulovými kloubky za tu kuličku nahoře. Jednoduché řešení, bez vůlí a pěkně tuhé:


SMĚROVKA:
Použil jsem osvědčenou fintu, kterou používám ve Valentových letadlech na směrovku (se servem nastojato v kýlovce):
L-vahadlo, které jsem urobil z jednoho dílu helikoptéry T-Rex 700E, část uříznul, upiloval a osadil dvěma kuličkovými ložisky.
Toto vahadlo mění směr táhla o 90°. Servo jede nahoru-dolů, a táhlo ke kormidlu jede dozadu-dopředu. Nechtěl jsem použít dlouhé drátové táhlo z trupu až dozadu, raději mám krátká táhla s kulovými kloubky, zase pěkně tuhé a bez vůlí nebo pružení:

A přes tato serva v ocase je pak ještě nalepena další deska, která na sobě nese panty (horní a dolní pant klapky směrovky):


Dokončení montáže ocasu, směrovka:

Čepy směrovky z nerezového drátu do bicyklu, průměr 2mm, na konci válcovaný závit M2,2. Je vidět ten vypiplaný zářez pro šroubovák, vyříznutý diamantovým kotoučkem v Dremelce.
Zadní přepážka, která nese panty pro klapku směrovky, je zalepena koutovými spoji s uhlíkovým rovingem.
I po zalepení zadní přepážky je přístup k ocasním servům, pro případné opravy.
Tak a směrovka je kompletní, je to pořádná lopata! Panty umožňují maximální výchylku směrovky +42, -42 mm.


Křídla:

Serva křidélek a klapek jsou plochá Turnigy 777MG, na brzdy dám nějaká malá 9g servíčka. Plochá serva křidélek + klapek sedí v rámečcích z překližky, zalepených epoxidem + koutové spoje epoxid s mikrobalony.

 

Křidélka mají u serv i na křidélkách kulové klouby.
Klapky mají u serv kulové klouby, a přímo dovnitř klapek jsou zalepené páky z kousků karbonového laminátu tl. 2mm, s dírkou průměr 2mm, kudy je provléknuté táhlo z nerezového drátu průměr 2mm. Páka klapky má od pantu vzdálenost 7mm, takže toto uspořádání vyhovuje pro plný zdvih klapky. Serva klapek mají rovné kryty v rovině s křídlem, není tedy po servech a po pákách klapek ani stopy :-)

 


Křídla jsou k trupu přidělaná spojkou z duralové kulatiny průměr 12mm, ocelového drátu a hliníkových kuželek. Elektrické připojení serv v křídlech zajišťují zajímavé konektory Sub-D 7W2. Kamarád modelář Jarda Falcon mi na ně vyfrézoval sklotextitové kastlíky (pěkná puzzle skládačka), které jsou zalepené do trupu a do nich se konektory šroubují:

 

Aby šly konektory lehce spojovat/rozpojovat, zamáčknul jsem plechové výstupky na tělě konektorů. Nyní jdou konektory krásně zlehka. K tomuto jsem si vybrousil specielní kleště:

 

 

Konektory už jsou v trupu i v křídlech:

 

Veškerá elektronika je v trupu umístěná na RC desce. Na přijímačovou baterii je v ní vytvořený kastlík. Dále jsou zde veškeré konektory - na pohonné baterie, na přijímačovou baterii, na regulátor (používám XT60 a XT30). Servokonektory (průhledné - dobré pro kontrolu) se zapojují do pomocné Rozvodné destičky - pomocí ní je do serv přimixované napětí z přijímačové baterie.

 

Také je zde umístěn RC přijímač Optima9 a Hitec telemetrická ústředna - měřím napětí pohonné baterie a její proud, napětí přijímačové baterie, teplotu regulátoru, teplotu motoru, GPS (výška, rychlost, souřadnice) a Variometr.

 

 

Už se blížíme ke konci stavby, nalepil jsem samolepky:

 

 

Křídla jsem zavíčkoval, tedy přilepil krytky serv. Použil jsem lepidlo ve spreji, 3M 77. Drží perfektně, mám ho raději než oboustranné samolepky.

 

Do ocasu je potřeba dovážit 15g, takže hurá - uděláme zadní kolečko. Kamarád "Puvček" Milan věnoval gumový puk:

 

 

 Držáky antén z mého oblíbeného materiálu, používá se na tabule v reklamních agenturách. Dá se krájet nožem, brousit, vrtat a výborně se lepí vteřiňákem. Jedná se o pěněné PVC desky (známé pod různými obchodními značkami, např. Forex, Ongrofoam, Trovitex, Komatex, Falcon, Lentalight):

 Pilot:

Pilot

Jak by mohlo letadlo letět bez pilota? Vysochal jsem legračního Helmuta.. Použil jsem zelenou pěnovou hmotu, používá se k aranžování květin. Vypadá to jako zkamenělá skelná vata, jde to krásně krájet nožem a tvarovat prsty - lépe než plastelína. Kukla a brýle jsou ze starých kožených pracovních rukavic (aby byla patina), sklíčka brýlí z kinofilmu a obroučky z tenkých gumových "O" kroužků.  Zuby jsou z kousků polystyrenu. První verze hlavičky se nepodařila - popraskala po nástřiku autoemailu ve spreji.
Namalované je to nakonec barvou na stěny (co se s nimi maluje byt) + tónovací pasty. Vyšlo to lehké a neleskne se to:

 

 

   Zalétnuto!

Nechal jsem se přesvědčit od kolegů zkušených modelářů, abych první let podniknul na opravdickém letišti s dlouhou přistávací dráhou. Díky bohu za to, přistání nebylo snadné ani na té supr_dráze. Letí to v metrové výšce přes celé letiště a nechce dolů a nechce... :-))) Budu muset zprovoznit ty brzdicí štíty!

Výsledek prvního zalétnutí - Bude to chtít pár úprav:

1. Především vyosení motoru, to jsem moc neodhadnul a je třeba o hodně více potlačit. Bylo to hodně nepříjemný, jakmile jsem vzal za motor, musel jsem dost potlačovat výškovkou, pral jsem se s tím statečně.

2. Větší vrtuli; Se 13x6,5 to na místě žere 30A a to je málo. Rád bych blízko 50A, takže vyzkouším 14x6,5, 14x7 ??? Zkusím to dát do E-calcu, o kolik zvětšit aby bylo o 15A více. Asi pořídím RFM, tohle éro si jí zaslouží. Stávající Aeronautka je přesně na hranici s otáčkami (12.000 RPM).

3. Dodělám ty brzdicí štíty (nechal jsem neosazená serva, ale je to připravené). Těch pár gramů už mě nezabije, a na přistání to brzdím očima, je to raketa. Prý ty štíty dost pomůžou. Teď brzdím Butterfly-mixem, zvolní to tak na polovinu, ale stejně to na přistání letí nekonečně vodorovně a nechce dolů a nechce... Na přistání jsem poprvé nalétával snad desetkrát. :DPři prvním přistání jsem stejně byl dlouhý a přistával jsem až za dráhou do vysoké trávy, podruhé už jsem trefil slušně na dráhu.

4. Asi si budu muset pořídit startovací vozík, sám si to nehodím a s vozíkem by to mohla být skutečná lahoda!

Celkově první dojmy: Letadlo se po odhozu odlepí do vzduchu přímo ukázkové, vzhledem ke hmotnosti se mi to zdá až neskutečný - při odhozu se to prakticky nepropadlo, i když jsem měl slabou vrtuli (se silnější to bude ještě lepší). Ve vzduchu je to hodný, nezaznamenal jsem ani náznak padání po křídle, i když jsem dělal chyby a vydojil jsem to čumákem vzhůru až do zastavení (ten málo potlačený motor to táhne nahoru, a když jsem v tuhle chvíli ubral, zůstalo to na fleku svisle vzhůru, ale nijak mě to netrestalo, nepropadlo se, vzorně se to sklopilo dolů a zase se to rozjelo).
Lítá to hodně rychle. Plošný zatížení skoro 90g/dm je znát :-). Před startem vzal jedno křídlo do ruky excelentní pilot Petr Baťák Pokorný, potěžkal, zvážněl a prohlásil: "Tak to bude hodně rychlý." A měl pravdu...
Počítám, že až se s tím sžiju, že to bude krásný polítání, a určitě žádná nuda ;-) To ale bude chtít ještě spoustu startů.

Dle Dive testu je těžiště skoro OK, snad posunout jen mírně dopředu (Dive-test vybíralo, ale jen velmi pomalu).

 

 

 

 Brzdicí štíty (neboli spoilery) jsou už zprovozněné. Jsou ovládané servy MKS DS-450 přes kulisu.