Hydroplán PBY Catalina - stavba

Dnes dorazila v krabici Catalina (superrychlé dodání od fy Hangar1 a za slušnou cenu), takže začnu stavět, bude to zábava. V návodu píšou, že stavba zabere 10 hodin. Takže to bude 30, ale nevadí - aspoň přes zimu bude co dělat. Podle fotografií na webu Great Planes vypadala stavebnice skvěle, bál jsem se, že fotky jsou retušované, za tu cenu jsem čekal spíše slabší kvalitu. Po rozbalení mi spadla čelist, vše je krásně udělané, pevné, pečlivě začištěné. Great Planes BRAVO!!!

Zde jsou obrázky toho, co jsem vybalil z kartonové krabice o rozměrech 92x26x23cm:

Křídla jsou konstrukční, s balsovými žebry (krajní jsou překližková). Přední část křídla je s tuhým (asi balsovým) potahem + navíc zesílení nějakou tuhou černou fólií na náběžce (maketový prvek). Za zmínku stojí zajímavý profil křídla (zdola vyklenutý, tady se GP opravdu vyznamenali, že to nezjednodušili na rovnou plochu).  Trup je pěkně vyztužený, podélně na dně a ve všech místech kde je to potřeba, třeba tam kde budou šroubky. K dokonalosti chybí asi jen kdyby vyztužení bylo provedeno uhlíkem. Ale trup je i tak pěkně tuhý. Nechápu, jak dovnitř dostali tu složitou konstrukci z překližky... Potěšíly mě různé detaily, např. že uchycení hřídelky směrovky a kormidla je v mosazném futýrku a ne jen v nějaké zalepené trubičce.

Opravdu jedinou věc jsem našel, která není 100%: potah na křídlech je v některých místech trochu povolený, ale to nebude žádný problém, vyšponuju ho horkovzdušnou pistolí. Lepší než kdyby byl přešponovaný.

V krabici byl ještě podrobný 20-ti stránkový návod krok za krokem s obrázky a český návod (8 stránek textu, obecné rady + dvoustránkový Anglicko-Český slovník odborných výrazů). Půjde to podle něj jako po másle.

Stavbu jsem začal sestavením stojánku. Ten není jenom pro uložení hotového modelu (na to si udělám vlastní stojánek ze dřeva a filcu, jak si Catalina zaslouží), ale hlavně pro stavbu, aby se trup neválel jen tak na stole.

Varhánky na potahu jsem vypnul žehličkou a horkovzdušnou pistolí. Se žehličkou mi to moc nejde, výsledek není dokonalý, ale mírné nerovnosti beru jako maketovou patinu. Myslím že jsem měl žehličku moc horkou, když jsem teplotu ubral, šlo to líp:

 

 Pohyblivou část výškovky (elevator) jsem shora potáhnul červenou fólií. Možná ještě přidělám bílé pruhy, podle toho, jak to bude vypadat vcelku.

Pantíky jsou z netkané tkaniny a lepí se do připravených zářezů ve směrovce řídkým vteřiňákem. Aby se lepidlo nedostalo na ohebnou část pantíku a tím ho neznehodnotilo, je tady finta: Na pantík v místě, kde se bude ohýbat, nakreslím z obou stran čáru voskovou pastelkou. Pak horkovzdušnou pistolí čáru zahřeju (pozor 100°C, ne víc - vlákna pantu jsou z plastu), vosk ze rozehřeje a zapustí se do tkaniny. V tomto místě se pak lepidlo na tkaninu nechytne a ta zůstane ohebná. Celé se to montuje tak, že se všechny pantíky zasunou nasucho do zářezů v elevatoru, pak se to celé nasune do těla výškovky (stabilizátoru), usadí se, aby byly správné (malé) mezery a pak se ty pantíky zakápnou z obou stran řídkým vteřiňákem. Kape se několik kapek přímo na tu červenou čáru od voskovky. Jde to snadno, vteřiňák se sám chytne jenom tam kde má a pantíky jsou krásně ohebné.

Křidélka jsem připevnil ke křídlu stejným způsobem (na hadrové pantíky s voskovkou):

Motory jsem dlouho vybíral, je tu velké omezení, vzdálenost mezi motory je 21 cm, takže se vejdou pouze 8" vrtule a většina motorů dané velikosti 28x30 vyžaduje spíše 9", 10" nebo i 11" a to se mi nevejde :-( Po několika dnech hledání jsem narazil na stránky MontyModel Group a jejich motor MMG 22-10D. Podle popisu by mohl být velice dobrý: "Vysoká účinnost, životnost a spolehlivost. Motory této série vykazují jednu z největších účinností mezi AC motory vůbec, hlavně díky robusnímu rotoru, jenž má 100% pokrytí kvalitními neodymovými magnety. 100% pokrytí je zde míněno bez mezer mezi magnety v plášti rotoru."

Pan Novotný z MMG se mi ochotně věnoval, konzultoval jsem s ním vrtule atd. Asi později vyzkouším třílisté a možná i protiběžné. Motory jsme nakonec vybrali ještě jiné, obdoba Axi 2212, ale s 1300 kV, to by mělo být přesně ono pro 8" vrtule.

Serva jsem taky vybíral dlouho, chtěl jsem hodně spolehlivá, přeci jen nad tou vodou to pak není legrace... Pokukoval jsem po nějakých s kovovými převody, zvažoval jsem i levná Robbe 8g, která se osvědčila v náročném provozu ve Virusovi... Nakonec jsem zvolil Futaby 3107 do křidélek a 3114 na směrovku a výškovku. Podle všech diskusí jsou velice spolehlivá a navíc jsou nejlehčí v rámci parametrů, které potřebuji. Ta váha serv bude hodně důležitá, snažím se udělat letadlo vzadu co nejlehčí, protože jinak budu muset dát dopředu hodně těžkou baterku (nedej bože 3200mAh) - olovo dávat nechci, Catalina pak vyjde moc těžká a bude po legraci :-) Takže doufám že Futaby mi pomůžou k lehkému zadku, jsou o pár gramů lehčí než konkurence.

Kdyby se mi tak podařilo sehnat kousek 3ky kulatiny z duralu nebo titanu.... udělal bych z ní čep kormidla (ten současný je z ocele) a plastové kormidlo bych udělal z uhlíku, to by bylo něco! Ušetřil bych několik gramů úplně vzadu a to se hodně počítá! To by mě mohlo spasit od té veliké baterky...

Serva Futaba S3114 pro VOP a SOP mají rozteč upevňovacích šroubů 25,4 mm, ale rozteč předvrtaných děr v překližkovém loži v trupu je o něco větší, tak o 2 mm. Takže buď jsem mohl tyto předvrtané díry zalepit a vyvrtat vedle jiné, nebo trochu propilovat díry v servech směrem ven. Propiloval jsem ty díry v servech. Dostal jsem se až na kraj serv, takže jsem vedle děr na překližkovém loži přilepil ještě kousky plastu (vystřižené z kreditní karty) s propilovynými půlkulatými zářezy, a pod šroubky jsem použil podložky, aby to celé dobře drželo. Je to pevné a bude to držet. Zvažuju, jestli ještě servíčka nějak nepřilepit (třeba tavným lepidlem), protože až se nalepí ty zadní vypouklá okna do trupu, už se k servům nedostanu.


Zalepil jsem VOP do trupu, přebytek lepidla ale hrozil, že zapatlá spojovací drát obou půlek elevatoru. Rychle jsem podsunul několik proužků papíru mezi spojovací drát a trup (je tam jen asi 1 mm škvíra) a po vytuhnutí lepidla jsem papírky vytáhnul a poslední odtrhnul (přilepil se). S těmi papírky to byl docela fofr, použil jsem 5 minutový epoxid a hrozilo, že mi zatuhne než to usadím. VOP jsem při lepení kontroloval na rovnoběžnost s křídlem, je to jako když střelí. Pak jsem přidělal SOP, pantíky zase z tkaniny (+ pastelka voskovka), dolní pant je tvořen 3mm čepem s vodním kormidlem. Ještě si budu muset udělat druhý čep bez kormidla - bude to jen tyčka, nahoře s vybroušenou ploškou pro zajišťovacího červíka a dole půlkulatý klobouček (hlavička) místo vodního kormidla. Tenhle druhý čep musím mít kvůli přistávání na suchu, vodní kormidlo by vadilo.

  

Zajímavý nápad!!!: Co kdybych naprogramoval Catalinu v Auroře jako dvoumotorák, tj. každý motor by se dal řídit samostatně? Tak jsem to hned udělal, motory se řídí mixem podle směrovky. Mohlo by to být fajn, bude pak třeba za letu vyzkoumat, jak moc se mají otáčky motorů měnit v závislosti na výchylce směrovky. Kdyby se to podařilo tak jak doufám, dalo by se demontovat vodní kormidlo (skutečnái Catalina žádné nemá) a na vodě by se dalo pojíždět právě díky těm řízeným motorům. Věřím že to půjde. A ve vzduchu by to taky mohlo fungovat, kamarádovi takto docela pěkně lítá čtyřmotorák B-29, řídí směr jenom motory, nemá to ani křidélka ani kormidla!

V mezičase, kdy čekám na dodávku motorů, jsem začal s lakováním - chci to udělat trochu pohlednější, trup celý šedý ze stavebnice vypadá trošičku chudě. Lakuju autosprejem, snad to bude držet - ten šedý podklad je šíleně lesklý a nechce se mi to zdrsňovat.

Regulátory: Konzultoval jsem s p. Martinem Černým, použiju samostatně řízené dva regulátory, diferenciace tak do 30%, i tak to prý zatáčí hodně - asi jako výrazná směrovka. Takže bacha na větší diferenciaci - asi začnu s vodním kormidlem, motory 1:1, a budu postupně přidávat diferenciaci. Možná že to namixuju přes pomocný kanál a budu na něj mixovat směrovku i oba motory, směrovku se budu snažit omezit, a nechat zatáčet hlavně motory. To kvůli tomu, aby to hezky zatáčelo na vodě bez vodního kormidla.

Regly si objednám nové, 30 - 40A, ty naše super regly s vypínačem Jeti 30 eco (z Hangáru1) si schovám na větroně, u motoráku ten vypínač nevyužiju.

Takže Regly dneska dorazily, vzal jsem obyčejné 30A s lineárním BEC, a proto by měly jít spojit oba plusy, takže by to mělo na BEC dávat skoro 4A. To je taky důvod, proč jsem zvolil lineární BEC. V případě digitálu to spojovat nejde a musel bych jeden + vývod odpojit.

Chybí mi jen oba motory, ale už jsou na cestě. Ty dva motory jsem už napípal do vysílačky (viz výše), programoval jsem to jako dvoumotorák v Auroře. Našel jsem u Hitecu jeden zajímavý tip, jak ovládat dva motory, a přitom se to v Auroře programuje jako jednomotorák. Má to údajně to výhodu, že se digitálním trimem RT dají jemně seřídit tak, aby oba motory měly přesně stejný tah. Což mi přijde jako dobrý nápad - ten digitální trim - a zkusím si ho taky přimixovat do toho mého dvojmotorovéhu setupu. Ten návod od Hitecu je tady:RC groups

 Utěsněno! Udělám do Cataliny voděodolnou elektroniku, začnu přijímačem. Proto jsem jako přijímač zvolil Optimu 6 Lite, ta je v krabičce z Lexanu, to je takový umělohmotný papír. Jde tedy velice snadno sundat, pak na plošňák budu aplikovat tekutou izolační pásku StarBrite a po zaschnutí zase krabičku nasadím. Mělo by to být skoro úplně vodotěsné, jediné co musí čumět ven z té izolace, je tlačítko na přijímači, konektory a signalizační LEDky, jinak to bude zalité komplet, kolem tlačítka asi namatlám trochu silikonové vazelíny, vodu by to mohlo odpudit.

Serva pogumuju okolo šroubů, okolo kablíků a ve spárách kde se krabička dělí. Okolo tisícihranu přijde taky silikonová vazelína.

Regulátory budou důkladně zalité StarBritem z obou stran.


Osadil jsem motory . Potěšily mě, když dorazily. Jsou jako by z oka vypadly mým oblíbeným PowerHD. Jsou úplně totožné, řekl bych že je dělají ve stejné fabrice, jen lepí jinou nálepku. Dokonce byly i ve stejných krabičkách a se shodným příslušenstvím. Tyto motory mám i ve Swingovi a Virusovi a mám s nimi ty nejlepší zkušenosti. Jsou tam perfektní japonská ložiska NMB a ve Swingovi motor Power HD bez újmy přežil střemhlavý pád z několika desítek metrů přímo na kužel. Na obrázcích jsou motory tak jak přišly, pro montáž do Cataliny jsem samozřejmě hřídele posunul na klasickou přední montáž.

Jenže pak to začalo:Trápení s motory nebralo konce. Jeden z dodaných motorů silně házel, vypadalo to na ohnutou hřídelku. Takže jsem koupil novou, vyměnil ložiska za kvalitní Japonská, sestavil a ono to házelo pořád. Asi byl nakřivo svrtaný rotor. Vzdal jsem to a koupil na eMOTORS.cz kompletní sadu dvou motorů AEOLIAN C2830/1300kV. V eMOTORS se mi ochotně věnovali, technik mi ještě volal nazpět s nějakým upřesněním, a motory ihned poslali - druhý den jsem je měl na stole.

Tyto motory mají příjemný měkký chod, fungují oba dobře a jsou v nich dobrá ložiska, nic nevibruje. Takže konečně osazeno...

Křídlo jsem slepil epoxidem, a to včetně spojovací hliníkové trubky. Vzhledem k nevelkému rozpětí jsem zvolil tuto možnost (jednodílné křídlo) - bude to přeci jen pevnější. I tak se mi s odstupem času teď když je to smontované jako celek zdá to křídlo poněkud křehké. Rozhodně havárii to přežít nedokáže, hlavně aby to přežilo let ve vzduchu. Bude se muset lítat majestátně, maketově, žádná divočina!

Už se to dokončuje :-)

na motory jsou nasazené kryty, namontované jsou i vzpěry - ty nejsou funkční, je to pouze maketový prvek - ale opravdu slušivý. Vrtule jsem namontoval dvoulisté 8x6, obě pravotočivé. (Do budoucna mám v plánu protiběžné třílisté.) Vyzkoušel jsem tah motorů, docela dobře to jezdilo i se stojanem po zemi v kuchyni :-) Ověřil a upravil jsem nastavení v Auroře, doladil diferenciaci motorů v závislosti na směrovce.

NO A UŽ JE HOTOVO, I ZALÉTÁNO.

TOMÁŠI, DĚKUJU ZA PLAVECKÝ VÝKON NA RYBNÍKU V PURKRATICÍCH!

Ostatní viz sekce "Naše modely" a Video"....